O webdesignu, SEO, PPC, reklamě, copywritingu, barvách, návratnosti investic, AdWords, linkbuildingu a dalších zajímavostech z ranku internetového marketingu.

Ideální rozměr webové stránky je 900 pixelů na šířku. Možných je i 970. Někdy je výhodné použít také 1070 pixelů. Ovšem nejjistější je, že ideální rozměr se nedá takto určit. Takže jak je to s rozměry stránek?

Webový pravěk

Přibližně do poloviny roku 2007 to bylo relativně jednoduché. Šířka webových stránek se odvíjela od rozlišení monitorů. Běžnými šířkami se postupně stávaly 800, 1024, 1280 pixelů. Stránky se zpravidla vyráběly tak, aby byly o něco menší, než nastavená šířka nejčastěji používaných monitorů v pixelech (obrazových bodech). Nejběžnějšími tak byly stránky o pevné šířce 900 a později 1 000 pixelů.

Mnohdy ještě měly weby v zápatí uvedeno kouzelnou formulku: "Tento web je optimalizován pro rozlišení 1024 × 800 px." To v překladu znamenalo, že kdo měl na monitoru nastaveno jiné rozlišení, tak s tím autor vlastně nepočítal. Měl holt smůlu. Jistotou ale bylo, že se rozlišení monitorů neustále zvětšovalo a tento růst postupně následovaly také šířky webových stránek.

Karty rozdal Jobs

Jenže potom přišla ona polovina roku 2007. Konkrétně 29. června, kdy Steve Jobs vrhnul do obchodů první iPhony. Ty měl rozlišení 480 x 320 pixelů. Webmasteři tak definitivně ztratili nejistou oporu v odhadnutelných šířkách obrazovek.

V současnosti je možné internetový obsah prohlížet na tolika různých přístrojích s různými šířkami obrazovek, až se zdá, že určit nějakou základní šířku webu je nemožné. Opak je pravdou. Při návrhu webu je třeba mít vždy před očima uživatele – návštěvníka. On je tím, pro koho je web vytvářen, kdo se na něm musí rychle zorientovat, dostat se k hledaným informacím a mít z něj příjemný pocit.

Web by se měl vhodně zobrazovat na mobilech, tabletech, noteboocích i klasických monitorech. Zatímco v mobilu nebo tabletu bude webová stránka pravděpodobně využívat celý prostor, na větších monitorech už by to mohlo vypadat nešťastně. Pro tato zobrazení se stanovuje maximální šířka, která se opravdu pohybuje někde nad 1000 pixely. Odrazovým můstkem by ale měla být šířka textového obsahu, respektive délka řádků.

Čitelný obsah je hlavní ukazatel

Řádky s textem roztažené přes celou šířku šablony, v horším případě přes celý monitor, budou jen těžko čitelné. Nejenže bude těžké udržet oči na řádku, ale těžší bude trefit očima začátek řádku následujícího. Textové bloky by proto měly mít mezi 65 až 80 znaky na řádku (včetně mezer). Samozřejmě při velikosti písma nastavené na 100 % (16 px = 1 em). Tomu by odpovídala šířka odstavce cca 35 em, respektive 560 px. Na současných monitorech to skutečně není moc. Ale dobrý designer si s tím poradí. 

Svůj prostor pak zaberou i další obsahové bloky webu. I jejich šířka by měla být vyvážená. Na menších obrazovkách se bude obsah přesouvat a řadit odlišně a neměla by tedy vznikat hluchá místa. S touto variabilitou se ale musí počítat už při návrhu struktury webu a následně při návrhu jeho vzhledu. Do praxe by ji pak měl převést kodér při tvorbě responzivní webové stránky.  

Šikovný, univerzální webhosting od C4 

  • 20 GB prostoru s automatickým navýšením o 2 GB ročně. 
  • PHP, MySQL, administrační systém, CRON, domény 3. řádu aj.
  • Ojediněle široká podpora: Joomla, WordPress, Drupal, PHP, MySQL a další.
  • Cena 1200 Kč na rok včetně vybrané domény. Žádné další poplatky! 

Stavím weby a návštěvníkům k nim dláždím cesty
© Karel Chrobák 2002 - 2018 | (+420) 777 985 854